Nezapomenutelný – takto lze jedním slovem popsat letošní ročník turnaje v malé kopané

V sobotu 23.9.2023 se na hřišti u základní školy v Konské uskutečnil již 16. ročník turnaje v malé kopané pořádaný Spolkem za Rozvoj Konské o stejnojmenný putovní pohár. Jak již naznačuje úvodní titulek, letošní ročník byl výjimečný. Výjimečný naštěstí, nebo výjimečný doufejme? Na tuhle otázku si každý může odpovědět po svém, a všechny interpretace jsou možné. V následujících odstavcích se pokusím o krátké shrnutí pro všechny, jež zajímá především krátký, věcný report. O trochu níže pak připojím několik postřehů z pohledu pořadatelů, o kterých cítím povinnost se zmínit a částečně vysvětlit.

 

Po pečlivých přípravách hřiště během dvou dní před turnajem, v krásném počasí babího léta, nás předpověď počasí přinutila na poslední chvíli postavit o něco více stanů, než bývá zvykem, když přechod frontálního systému si naplánoval v celém týdnu jediný skutečně deštivý den, zrovna na sobotu, termín konání našeho turnaje. A když jsme letos museli z důvodu rekonstrukce střechy školy, ve které sídlí i naše klubovna, se zázemím improvizovat, byly stany jedinou možností, jak se alespoň trochu před deštěm ochránit. Do poslední chvíle jsme doufali, že se předpovědi nenaplní, ale nestalo se. Přesunutí termínu rovněž možné nebylo, a tak nám nezbývalo, než od sobotního rána za prakticky neustálého deště sledovat transformaci ideálně připraveného hřiště s travičkou jak nikdy předtím a svítícími bílými čarami v opravdu nezapomenutelné bahenní koupele. Ostatně, na fotkách níže posuďte sami.

 

Hluboce smekám před všemi hráči všech pěti zúčastněných týmů, že se rozhodli mimo nepřízně počasí poměřit síly ve fotbalovém klání. Opravdu jsem se bál, že se v 7:45 na srazu potkáme s rozhodčím a pořadateli, vypijeme teplý čaj a půjdeme domů. Naštěstí se tento scénář nenaplnil a kolem 8:30 jsme zahájili turnaj systémem jedné tabulky a zápasy každý s každým. Čekalo nás tak deset zápasů, a 5 hodin sportovního zápolení. A pršet nepřestávalo. O sportovním zápolení se dalo hovořit přibližně do poloviny turnaje. Pak se stal pohyb na hřišti bojem o vlastní zdraví všech zúčastněných. A zde musím vyzdvihnout nezapomenutelně pozitivní a fair play atmosféru letošního ročníku. Když už ke konci turnaje začínaly být podmínky na hřišti opravdu katastrofální, a žádné korektní sportovní klání by pokračovat nemohlo, všichni se soustředili především na to ve zdraví zápasy dohrát, nezranit se, ale částečně sportovní groteskou pobavit hrstku pláštěnkami a deštníky vybavených diváků. Úměrně zhoršujícímu se stavu hřiště, rostla divácká atraktivita činnosti prováděné na hřišti. Opravdu nezapomenutelné! Kdo však stihl prvních 6-7 zápasů, mohl vidět i pohledné fotbalové momenty.

 

 

A jak to dopadlo?

1. ČČK Osůvky United – obhájce loňského vítězství
2. FK Relax – který s vítězem padl po penaltách, a tak dál čeká na první triumf v Konské
3. Green Bar Borek – tradiční účastníci našeho turnaje
4. Oceloví draci Třinec – letos tým s nejhlasitějším fanclubem
5. Skvelaokna.cz – nováčci našeho turnaje (snad se nelekli a přijdou i příště)

 

 

Nejlepším střelcem turnaje se stal Petr Dytko z týmu Green Bar Borek se sedmi vstřelenými brankami (o své výhře o jediný gól před domácím Milanem Niemiecem rozhodl v posledním utkání, kdy vstřelil 4 branky jednomu soupeři).

Stejně těsné bylo hlasování o nejlepšího brankáře turnaje, kterým se stal Jan Pszczolka z týmu ČČK Osůvky United o jediný bod před druhým Františkem Macurou z týmu FK Relax. (Hlasují všechny týmy a několik náhodně vybraných diváků, kteří vybírají 3 nejlepší brankáře a přidělují tři, dva nebo jeden bod dle jimi hodnocených výkonů).

 

Za pořadatele chci vřele poděkovat všem zúčastněným, pogratulovat vítězům a hluboce smeknout. Za odhodlání, sebezapření, a přesto milou a přátelskou atmosféru. A že brblat letos bylo na co…

Věřím, že nám na příští ročník bude naděleno trochu lepší počasí 😊

Děkujeme a těšíme se zase za rok!

(nejen s těmi, kteří vydrželi na závěrečné foto po vyhlášení, viz níže)

Nezapomeňte navštívit naši fotogalerii zde, stojí opravdu za to 😉

 

 

Slíbené pořadatelské postřehy:

 

Organizace – týmy

Náš turnaj se většinou nese v duchu přátelského zápolení v klidné atmosféře, a to především díky tomu, že většina účastníků je tradičních a ví do čeho jde. A především respektují to, že je to turnaj amatérský. V nominaci na turnaj mají stálí účastníci vždy přednost a snahou je míti na každý ročník týmů 8. S letošním ročníkem to ale chvíli vypadalo hodně špatně. Dlouho to vypadalo, že se turnaj rozehraje pouze mezi čtyřmi týmy – Green Bar Borek, Eagles, ČČK Osůvky United a Oceloví draci Třinec, protože z první vlny oslovených potvrdili pouze tito. Osloveny byly dále týmy Kojkovice, Relax, Real Kambys, FC Polokovice, Vyřízení, Puńców a Grodisko. Nikdo z vyjmenovaných však manšaft nesložil. Nejčastější důvod – „nesejdeme se, každý už něco má“, nebo „nemám čas se tím zabývat“. A tak jsem byl velice rád, když nakonec tradiční účastník FK Relax dal tým dohromady a byl pátým potvrzeným týmem. Na výzvu na sociálních sítích pak zareagoval tým Katalánci – nový účastník, kterému jsme s radostí účast potvrdili, dalším nováčkem byl tým skvelaokna.cz. Najednou nás bylo 7 a už to vypadalo opět honosně. Navíc se ozvali další 2 kapitání, jestli ještě máme na turnaji místo (poslední volné bylo), ti však nakonec tým neposkládali. Dlouho jsme čekali, jestli nám účast potvrdí domácí tým FC Konská – jeho finální absence je pro mě osobně velkým zklamáním a historickou ostudou. Ještě že druhý domácí tým Osůvek nezklamal.

Ve zkratce, byli jsme v kontaktu s 16 potenciálními účastníky – výsledek byl 5. Ze sedmi původně potvrzených v den turnaje ráno odřekli účast borci z Eagles, ze zdravotních a potažmo početních důvodů, nováček Katalánci – nepřišel, na pokusy o telefonický kontakt nereagovali (ti už pozvánku nedostanou).

Přiznávám, v sobotu ráno jsem obvolával týmy, s myšlenkou přesunutí turnaje o jeden den, na neděli z důvodu počasí, ale reakce byla jako u většiny nepotvrzených týmů – my už na neděli něco máme, nesešli bychom se. Proto se turnaj musel uskutečnit v domluveném datu a přesunutí by znamenalo zrušení. A to jsme samozřejmě nechtěli. Takže zde nástin toho, jak snadné je na turnaj sehnat týmy a jak pružná je domluva ohledně eventuálních změn termínů. A není to žádná novinka. Za 16 let pořádání turnaje jsme si už různé scénáře vyzkoušeli, a když se jednou termín dá, musí v něm turnaj proběhnout.

 

Zázemí

Podíváme-li se do minulosti, byl turnaj ve svých začátcích spojen s oslavami Dne Konské, v rámci kterých se využívaly prostory klubovny spolku jako organizační zázemí, a pro veřejnost jsme pronajímali prostory chodby a sociální zařízení u tělocvičny základní školy. V předcovidových ročnících, kdy se pořádal pouze samotný turnaj jsme měli vždy pronajatou chodbu u tělocvičny, záchody, šatnu a sprchu jako zázemí pro hráče a diváky. V loňském roce jsme si poprvé vyzkoušeli model, kdy jsme jako zázemí k turnaji využili pouze klubovnu našeho spolku, protože do poslední chvíle nebylo jisté, zda se turnaj v restartu po Covidu uskuteční. Když už bylo jasno že ano, na vyřízení pronájmu tělocvičny nebylo dostatek času. Ukázalo se ale, že pro menší formát turnaje (5 týmů jako letos) zázemí klubovny postačí.

Jenže letos jsme měli situaci zkomplikovanou rekonstrukcí střechy základní školy, z důvodu které máme dlouhodobě zablokovaný přístup do klubovny, a škola funguje v „režimu minimalizace rizik“, z důvodu kterého nám nebylo dovoleno pronajmout si prostory chodby u tělocvičny se šatnou a sociálním zařízením. Zůstali jsme tak odkázáni na ryze outdoorový formát turnaje, a sociální zařízení jsme museli zimprovizovat pronájmem mobilního WC a přivedením hadice s vodou od sousedů.

Už v průběhu turnaje jsem musel odpovídat na dotazy typu: a to tu tělocvičnu nešlo pronajmout? Nemohli jste to nějak vyřešit na městě? Vždyť tady žádné omezení pohybu není a veřejné dětské hřiště je bez omezení přístupné?

Abych rozprášil veškeré pochybnosti, zbytečné očerňování a dohadování, popíšu níže přesný průběh jednání o možném pronájmu a jak jsem postupoval krok po kroku. Proč to dopadlo jak to dopadlo snad bude z odrážek níže patrné.

 

• Kontakt se stavbyvedoucím, zda bude 23.9. rekonstrukce hotová a bude přístupná klubovna našeho spolku bez omezení. Zamítnuto, rekonstrukce se určitě protáhne do října, tudíž nám klubovna jako zázemí sloužit nemůže.
• Okamžitá kontrola prostor veřejného hřiště za křídlem bývalé školní budovy, kde jsou nyní kanceláře a dílna, zda je jakkoli omezen přístup ke dveřím do tělocvičny. Žádné omezení nenalezeno (ani mobilní plot, ani páska) – vyvodil jsem, že přístup do tělocvičny je možný.
• Kontakt s paní ředitelkou školy s dotazem na možnost pronájmu prostor u tělocvičny. Odpověď: „Máme přísný zákaz po dobu rekonstrukce pronajímat prostory školy“. Vzato na vědomí, konstatování „outdoorového formátu akce“.
• Schůze Osadního výboru (jehož jsem členem). V diskuzi mimo hlavní program jednání OV dotaz ostatních členů, jak probíhají přípravy na turnaj. Konstatování výše uvedeného. Zde pochopitelná negativní rekce. Člen OV a člen zastupitelstva pan Březina se nabídl, že zkusí na odboru školství zjistit, zda by nebylo možné vyřídit výjimku z přísného zákazu pronajímání, o kterém nás informovala paní ředitelka.
• Jednání pana Březiny na magistrátě. Vedoucí odboru školství předala řešení paní ředitelce školy.
• Telefonický kontakt s paní ředitelkou, přesnější vysvětlení souvislostí jako předání stavby zhotovitelské firmě, zajištění bezpečnosti provozu školy po dobu rekonstrukce – režim minimalizace rizik, příkaz bezpečnostního technika nepronajímat školní prostory. Návrh ze strany paní ředitelky na kontakt s bezpečnostním technikem, ve věci pronájmu chodby a sociálního zařízení. Pokud bude písemné vyjádření bezpečnostního technika kladné, pronájem bude možný.
• Telefonický kontakt paní ředitelky s bezpečnostním technikem – zamítavé stanovisko. Pronájem není možný.
• Telefonický kontakt s paní ředitelkou a konstatování, že pronájem není možný.

 

Chtěl bych zde z pozice pořadatele konstatovat, že jsme udělali, co jsme mohli, abychom se pokusili zajistit důstojnější podmínky pro pořádání letošního ročníku turnaje. Více nebylo v naší moci.

Chci rovněž poděkovat paní ředitelce základní školy, za iniciativu a pokus o vyjednání výjimky ze zákazu pronájmu u bezpečnostního technika. Dodržování nařízení o bezpečnosti od příslušných orgánů musíme pochopit a akceptovat, zvláště když jde o provoz školy.

Co už chápat nemusíme je, v čem byl náš pronájem vyhodnocen jako více rizikový oproti „režimu minimalizace rizik v provozu školy a mateřské školy“. Bylo to docela zvláštní zjištění, když v pondělí při úklidu stanů a zázemí turnaje byly dveře do prostor, které jsme chtěli pronajmout otevřeny a průchod v režimu minimalizace rizik nijak omezen nebyl. To je ale dotaz na fundovaného bezpečnostního technika, který by nám náš selský rozum určitě osvětil patřičnými předpisy.

Zanechme ale veškerých spekulací a doufejme, že příští rok už k tak závažnému omezení nedojde a vrátíme se ze středověku opět do civilizace. Tento výlet časem byl také nezapomenutelný.

 

 

Nezapomenutelné z pohledů pořadatelů

Určitě se jednalo o nejkomplikovanější ročník našeho turnaje. Ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. Jsem moc rád, že se nikomu nic vážného nastalo, že většina účastníků vzala letošní ročník, jak se říká „sportovně“ a doufejme, že je to neodradilo od účasti v příštím ročníku. O čemž se ostatně za rok přesvědčíme. Ještě jednou všem díky.

 

Nesmí zůstat zamlčeno – neboli poděkování všem, kdo pomohli jak mohli

Výčet poděkování je letos obzvláště dlouhý, tak snad na nikoho nezapomenu. Děkujeme

• SRPŠ při ZŠ Osůvky – za bezplatné zapůjčení velkého stanu a lavic a organizační podporu,
• SDH Kojkovice – za bezplatné zapůjčení dvou menších stanů,
• panu Tomáši Ruszovi – za bezplatné zapůjčení velkého stanu,
• panu Aleši Raszkovi – za poskytnutí vody a umyvadala/vany do improvizovaného sociálního zařízení a organizační pomoc
• pánům Karlovi a Radimovi Szmekům, Pawłowi Czapli a Milanu Niemiecovi – za přípravu hřiště před turnajem, košení, válcování před i po turnaji, dosetí trávy po turnaji,
• panu Miroslavu Ježkovi – za profesionální vedení turnaje z pozice rozhodčího,
• paní Monice Lipowské – Restauraci Osůvky – za bezplatný pronájem výčepního zařízení
• členům výborů Spolku za rozvoj Konské a jejich rodinným příslušníkům  – za obětavou práci při přípravě a úklidu po akci
• všem členům spolku a přátelům spolku – za pomoc ve stáncích, přípravu jídla, napečení zákusků a koláčů, přípravou kobás
• všem kteří zareagovali na výzvu na sociálních sítích a přišli v pátek před turnajem i v neděli a pondělí po turnaji pomoct s úklidem.

Mnohokrát děkujeme Vám všem! Díky Vaši pomoci převládají i po letošním složitém ročníku přeci jen pozitivní dojmy nad těmi negativními!

 

Za Spolek za Rozvoj Konské

Ing. Tadeusz Czapla

Předseda spolku